Ještě o vidění

Příběh na začátek:

Jeden mladý muž mi otevřeně přiznal, že má potíže s ženami, s navazováním znamostí. Díval jsem se mu do očí, díval jsem se do celého jeho Bytí. Nejde slovy popsat, co v takových chvílích vidím, je to spíš vnímání určitých sil, sklonů, přesvědčení, pocitů. A něco vždycky přebírá vládu jako to nejsilnější či nejvýraznější.

Musel jsem se tedy zeptat: „Máš sourozence?“

On: „Měl jsem bráchu. Ale spáchal sebevraždu.“

Viděl jsem silnou spojitost mezi nimi dvěma. Tak silnou, že zastiňovala vše ostatní. Myšlenky na mrtvého bráchu i po letech stále ovlivňovaly celý jeho život. Byl to silný muž s býčí šíjí a valivým způsobem chůze. Přesto by se rád skryl před světem a tak ho stálo mnoho sil jen být mezi lidmi. Natož ucházet se o ženu. A on se ucházel, ale ty ženy vždy poznaly, že je tam s nimi ještě někdo nebo že tam on není celý. Ve skutečnosti se cítil špinavý, poznamenaný a zrazený. Viděl žal svých rodičů a toužil na sebe vzít i část jejich břímě. A taky to udělal, samozřejmě.

Zřec, brujo, čaroděj

Jsem jedním z 20% lidí na planetě, kteří udržují, kotví svět. Na energetické úrovni jsme proto neustále „zapnuti“. Jsme lidé, jen máme odlišné energetické uspořádání. Protože vidíme, náš pohled je pronikavý. V minulosti jsme byli nazýváni Zřeci, brujos nebo čaroději.

Nepovažuji za příliš uctivé zírat lidem do očí, přestože se to obecně považuje za něco, čemu v našem světě říkáme upřímnost. Musím se tomu smát, protože celý život vidím lidi něco jiného si myslet a něco jiného říkat a při tom si pevně hledět do očí. Dívám se tedy lidem na jinou část obličeje. Necítí se pak dotčeni, jako kdybych se díval úplně stranou.

Duch je snadno viditelný

Nedělám rituály a ceremonie — člověk nepotřebuje ovládat živly. A Duch je lehce viditelný, když pozorujete vítr; točí se v listnatých korunách a vy tak můžete vidět, jak silný a nespoutaný je i váš vlastní Duch.

Kdyby se zul každý voják a každý prezident

Jsem tu, abych vás vedl k tomu, kým skutečně jste. Vidím to, ale na vás je, abyste uvěřili sami sobě. Nepotřebujete k tomu ani halucinogeny ani bubnování. Navíc kdo má dnes buben z kůže vlastnoručně uloveného zvířete? A přitom stačí málo — ten jeden centimetr vaší podrážky. Dejte ten centimetr na chvíli pryč. Tohle je váš život. Buďte chvíli bosí a poznáte, že kdyby se zul každý voják a každý prezident, všechno by bylo jinak.

Jste na SPRÁVNÉM MÍSTĚ

Poznejte, kým jste. Když to uvidíte, pocítíte, že jste nebyli vhozeni do světa jako „pes bez kosti“, jako oběť šílených Bohů. Ale že naopak

jste na SPRÁVNÉM MÍSTĚ a VŽDYCKY JSTE NA SPRÁVNÉM MÍSTĚ BYLI.

Protože vaše místo je tam, kde zrovna jste. Už se nemusíte hrbit a trpět. Konáte ve spolupráci s Prozřetelností, s Duchem, s Velkým Stvořitelem.

Zujte si boty. Musíte cítit Zemi — tu nesmírnou plochu a obrovskou stabilitu. Nic víc. Spolehněte se na ni. Neumíte si představit, co všechno nese a přesto byste JI chtěli léčit?

Staňte se sami sebou a uvěřte si, to stačí. A je to mnohem víc, než kdybyste se zúčastnili halucinogenního dýchánku. Tohle si totiž zapamatujete. Protože

ze všech světů teď jako lidé patříme zase jen do lidského světa.
— don Juan Matus