Ve světle zářivek, v rachotu strojů
myslím na oči plné hvězd,
zlatistých teček z vesmírů,
co zářily podél fialových cest.
— Cheirón a Afrodíté
Tohle jsem začal psát kdysi ještě v továrně u lisu a během čtrnácti dnů se z toho stala poměrně monumentální předehra k ostatním básním.
Jsem na ni hrdý (i na všechny ostatní) protože většina z nich se dokonce rýmuje. A to mi mají současní moderní básníci trochu za zlé.
Nic si z toho ale nedělám, i Ivanu Blatnému jeho kritici tvrdili, že má v Paní Jitřence příliš mnoho krásy…
Chtěl jsem tam dostat všechny ty věci, které v poezii musí být, aby to byla poezie. Antickou mytologii i renesanční krásu, jak si rád myslím. Ale žiju v době, ve které jsem se nevyhnul ani určité syrovosti. Nicméně rád jsem se v tomhle krotil. I v renesanci měli koneckonců dostatečné koule na to, aby umění bylo povznášející a ne ohyzdné. A to je mnohem těžší.
Ebook obsahuje 66 básní na cca 130 stranách. Pokud se rozhodnete přispět mi libovolnou částkou, budu rád.
č.ú.: 670100-2208213215/6210
IBAN: CZ30 6210 6701 0022 0821 3215
SWIFT/BIC pro převod ze zahraničí: BREXCZPPXXX
Pro pohodlnější platbu můžete použít jeden z QR kódů:
200 CZK
400 CZK
500 CZK
„Život je básní, co chvěje se v modrém vzduchu, když člověk se zasní, když dopřeje si sluchu.“
Dovolte si zpomalit ve svém shonu a nechte se unášet na vlnách melancholie Jana Skaláka.
Jan je filozofujícím básníkem. Příkladem jeho tvůrčího génia, umělecké zkratky a mistrně zakomponovaného smyslu pro detail je pro mě verš: „Na přechodu u knihovny a o kus dál řeka, divý muž a park a stromy.“ Rožnováci vědí…
Básníkova plachá duše dokáže brilantně zachytit vzlety a pády, hloubku bytí, naděje i bol. Jeho tklivý smutek se umí dotknout čtenářovy duše a vtáhnout ji do plnosti přítomného okamžiku. Stejně jako pulzující dynamika jemného flirtu:
„Zatoužím náhle být odhalen.
Však Venušin zrak se odvrací;
jiné má věci teď na práci
pohled horký jak fén;
další v řadě musí být odbaven.“
— Mgr. Lenka Bednářová, lektorka vzdělávacích seminářů a poradkyně pro osobnostní rozvoj
Jan Skalák ve svých verších popisuje nejen svůj vnitřní svět, ale i svět kolem nás, ulice, lesy, zahrady, a nevyhýbá se ani tématům týkajícím se moderních technologií.
Jeho poezie pohladí po duši, je plná obrazů a dotýká se snad všech lidských smyslů, maluje plastický obraz světa, v němž žijeme, a citlivě vykresluje jak jeho krásu, tak i kritiku některých aspektů života a společnosti. Kentaurovy písně rozhodně stojí za přečtení.
— Petra Kamlachová, spisovatelka, redaktorka
