Co je za okny, za obzory,
mám se znova ptát i příště,
vlaštovky vysoko tají své názory,
za letu shlédají na sídliště

kdesi pod sebou, ve věžácích
šoupe se pantoflemi a píší básně,
funkční jsou bundy na věšácích,
cosi jde stoupačkami, leští se dásně.

Po noci vyklidit myčku,
nekape více z cedníků.
Vypito kafe z rendlíku,
ke lžičce uložit lžičku.

Posvátné písky pahorků žhnoucích,
kde obdržené modlitby se poztrácely
v zástupech lidí pomalu jdoucích,
v osudech myší Mooshabrových Natálií.

Kde ze sladkých hlubin se vynoří
tvé slunce a šíje, záře očí,
pohladí ráno a chvíli tu ozáří
tvá vlastní krása z dolíčků ve tvářích?

Psychoanalytická báseň

Třpytivou promenádou moudrých žen,
ňadry medem vonících, poezií dámských jmén,
vřelou náklonností, bezpečím tak naplněn,
že nechci, já nechci už vyjít ven.

Sen o Báře T.

Aspoň kousek ticha,
takových deset let,
někde daleko, někde u rybníka
a sestrojím stříbrný hvězdolet

Vlčí

Jak uniknout, když bozi mlčí
a tma se snáší do obočí.
Jak bez obav otevřít oči,

Sonet o práci

Nabídky a benefity, strategie plánování,
úkoly a kontroly a seznámení zaměstnanců
s pokyny shora, pro pár mastných žvanců
z Lidlu, z Penny, z Kauflandu, co Duše se jim brání.

Živá voda

Myslím sice na Paříž,
dálkou běží mi srdce,
kolem mě však těžká mříž
a mám svázané ruce.