Sýkorky a někdy brhlík.
Je leden a tání, šlapu po legu.
Pračka ždímá, lhostejné knihy, tolik slov.
Párky v rohlíku. Brčka, časopisy, jablko a hrnek čaje.
Bach. Fialové srdce, v koutech prach.
Co na oběd.
Piš.
Zlaté ručičky hodin.
Chaim Soutin a Kingsley Amis.
Mléčná báseň moří, ke dnu šlo mé kormidlo i hák.
Hrubín nebo Nezval?
Ivánek B. se šourá chodbami blázince.
Nejsme sami.
Kosi a psi, náledí a bosé nohy Francescovy.
Bůh, Evropa a kentauři, rudý prach
voní a v chocholech stoupá kolem mne.
Hraju si v prachu, tančím. Bůh je.
Jsem šťastný, pračka ždímá.
Co bude? Teď je teď. Piš. Nejez.
Nepij a nechlastej.
Nezapínej nic.
František z Assisi pozoruje sýkorku.
Vlasy svaté Kláry. A oči.
O tom jsi už psal. Teď postav chrám.
Najdi to bos, vzpomeň si, nejsi.
Bůh ti dýchá skrz holé temeno.
Fouká sladký dech skrze tebe do brnících rukou.
Bůh je. Tvůj sešit. Přejdi Jordán.
Přejdi na druhou stranu. John the Baptist
ve velbloudí kůži, šílený, zarostlý, mokrý ve vousech,
směje se a zve tě dál.
Směje se ve vodě, je živý
a kývá na tebe. Projdi.
Obrovskou tlapou ti hladí nahé rameno
a z modrých očích sálá boží dech,
z velbloudí srsti kape voda, jsi nahý.
Běž s vodou, pij vodu.
Svými přístupovými údaji se přihlas
do aplikace svých podnikových benefitů.
Vyzvedněte si je u svého nadřízeného.
Jochanán v jeskyni. Jeníku!
Voda vše vyplní. Jsou tvary?
Nejsou tvary, tvary nejsou.
Umřel jsi na železničním náspu,
umřel jsi s jehlou v ruce.
Visel jsi na stromech
a trávil ses sám sebou.
Vždycky jsi to byl ty. Nebo nebyl?
Byl. Byl.
Teď už jsi vše.
Stojíš, čekáš, víš.
Díváš se. Jan zdvíhá svalnaté ruce,
je silný, strašně silný a z jeho sevřených dlaní
kape ti na hlavu svatý dech,
hledí ti do očí,
jste bosi, ženy jsou pryč,
ty jsi pryč a i Jan je pryč.
Zní tón, jeden tón.
Nejsi vědomí. Nejsi už.
Není.
Zůstáváš, klečíš, sesouváš se k vodě
a plyneš, nad tebou nebe a hory,
rákosí a zvířený písek. Stál tam?
Nechci.
Nic.
Až den dohoří
Posvátné básně
až den dohoří,
když večer se zhasne
světlo na Okoři
Krátké básně
a staré tlusté knihy,
co na dvou místech začínají
a vše pak končí v Palestině.
Múzy
Tady dole
jsou nohy k chůzi; a k té jsou zas chodníky,
Živá voda
Myslím sice na Paříž,
dálkou běží mi srdce,
kolem mě však těžká mříž
a mám svázané ruce.
Zen
Slibuju, že nebudu už dál psát,
jenom v hlavě si básně nechám tkát.
Léto
Dědečkovy tři vzrostlé lípy
jsou obsypané květy.
Včely se střídají s čmeláky,
omámeně narážejí do oken.
Kreativita
jsou těstoviny polité medem;
přelévám to do vlastní Styx,
Sonet pro EM
Kresli mi oázy za nocí z ebenu,
namaluj obrazy, kudy chodíš,
mysli si, že víc se nenarodíš;
nakresli savanu, fontánu z plamenů
Kupte si mé sny
mám jich doma šanony —
jak na srdci šelesty,
jak mlýnské kameny.