Vlní se linoleum,
rybím okem hledím do tmy,
pak z hlubin se rozední,
tikot hodin, tichý.
Lidé jdou v mrazu do práce,
děti do školek, obloha je šedá,
poslušně mlčíme.
Znovu sněží.

Vracím se zpátky po svých stopách,
jsem opatrný muž, mám poetickou duši,
v minulých časů epochách,
do zad jsem vrážel si nůž.

Věci se vlní, plují sklivcem, ticho.
Nic tu není. Jen strach, co bude.
Indiáni pijí a modlí se k jedinému bohu.
Fialky naslouchají babiččinu zpěvu.
Goethe je mrtev, Kerouac a Modiglianni jsou mrtví.
Bůh je zranění. Mluví.
Uč se dělat, co nechceš dělat.
Knihy, obrazy, vůně, zvuky.
Hudba. Slova. Musíš. Jdi.
Malidoma Patrice Somé je mrtvý.
Bojují borovice o život?
Francesco z Assisi, jak tě miluji.

Psychoanalytická báseň

Třpytivou promenádou moudrých žen,
ňadry medem vonících, poezií dámských jmén,
vřelou náklonností, bezpečím tak naplněn,
že nechci, já nechci už vyjít ven.

Sen o Báře T.

Aspoň kousek ticha,
takových deset let,
někde daleko, někde u rybníka
a sestrojím stříbrný hvězdolet

Vlčí

Jak uniknout, když bozi mlčí
a tma se snáší do obočí.
Jak bez obav otevřít oči,

Sonet o práci

Nabídky a benefity, strategie plánování,
úkoly a kontroly a seznámení zaměstnanců
s pokyny shora, pro pár mastných žvanců
z Lidlu, z Penny, z Kauflandu, co Duše se jim brání.

Živá voda

Myslím sice na Paříž,
dálkou běží mi srdce,
kolem mě však těžká mříž
a mám svázané ruce.