Usednout v tichu
způsobem mnichů
na slunci, ve stínu,
kde lidi chodí a těší se
v zahradě františkánů
z bílých girland květů,
na bílých lavičkách,
na výslunní i v stínu,
v tajném reji serafínů.
Mezi růžemi, co jemně kynou
ve vlnách a zvuku harf
a ty zvuky nesou se,
když lehkými hlavami kývou květy,
co Francesco sázel bos
s lehkou hlavou a bratří siluety
skláněly se, dlaně v zemi
a zvuk se nes až za planety.
Chci si sednout jako dřív,
když čekal jsem na přítele či na slečnu
a růže kynuly mým létům dalším
i těm dozadu. Ten jiný svět
za rohem Jungmaňáku,
kde Boží prst i s celou dlaní
byly tam i v cvrlikání ptáků.
A přes pár domů vzduchem dál
ve Vodičkově měl Fráňa atelier
a tam prý sedával
s mudrami v rukou,
v tichu, v tichu.
Kdy se jen vrátím domů k bratřím?
Psychoanalytická báseň
Třpytivou promenádou moudrých žen,
ňadry medem vonících, poezií dámských jmén,
vřelou náklonností, bezpečím tak naplněn,
že nechci, já nechci už vyjít ven.
Sen o Báře T.
Aspoň kousek ticha,
takových deset let,
někde daleko, někde u rybníka
a sestrojím stříbrný hvězdolet
Vlčí
Jak uniknout, když bozi mlčí
a tma se snáší do obočí.
Jak bez obav otevřít oči,
Sonet o práci
Nabídky a benefity, strategie plánování,
úkoly a kontroly a seznámení zaměstnanců
s pokyny shora, pro pár mastných žvanců
z Lidlu, z Penny, z Kauflandu, co Duše se jim brání.
Člověk bez vlastností
Jaké to je, probudit se
průhledný, jak člověk bez vlastností,
bez identit i vyjádření,
však bludné mysli,
Až den dohoří
Posvátné básně
až den dohoří,
když večer se zhasne
světlo na Okoři
Krátké básně
a staré tlusté knihy,
co na dvou místech začínají
a vše pak končí v Palestině.
Múzy
Tady dole
jsou nohy k chůzi; a k té jsou zas chodníky,
Živá voda
Myslím sice na Paříž,
dálkou běží mi srdce,
kolem mě však těžká mříž
a mám svázané ruce.