Ulice jako po vymření
je únor, odpoledne, pátek,
ztracené gesto usmíření
ve větru vrací se nazpátek.

Lidé opustili planetu
v neděli ráno a pták se vznes
a nikdo, kdo by řek „nejsme tu“,
slunce svítilo a zářil les.

Živá voda

Myslím sice na Paříž,
dálkou běží mi srdce,
kolem mě však těžká mříž
a mám svázané ruce.

Zen

Slibuju, že nebudu už dál psát,
jenom v hlavě si básně nechám tkát.

Léto

Dědečkovy tři vzrostlé lípy
jsou obsypané květy.
Včely se střídají s čmeláky,
omámeně narážejí do oken.

Sonet pro EM

Kresli mi oázy za nocí z ebenu,
namaluj obrazy, kudy chodíš,
mysli si, že víc se nenarodíš;
nakresli savanu, fontánu z plamenů