Ruměná vůně a temná ambrózie,
šera svit barvy stmívání pije,
v hebké zemi a doteku měkkých tráv
horké slunce svléká nebes širý háv.

Teplé vůně drsný džbán a zranění od bohů,
splývá nahý bronz Artemis po boku,
luk a šíp a tětiva modrého snění
napne se, vystřelí a nese k zapomnění.

A měď a ovanutí těch bosých nohou
jak z nebes večerní šperk jejich třpyt
zpomaleně po kůží jí běží
a ústa z něj musí, musí pít.

A ze všech stran se v obzory rozletí
vody z jantaru a stříbra, rozepnou se kol
a blouznivý dech rtů, co spí,
co vzdychnou ze sna v měkkém moll.

Čím je světlo starých, dalekých hvězd,
titánskými jsme-li šípy bohů zasaženi,
když ve snách raději nechcem věřit ani,
že září pro nás v prachu cest.

Psychoanalytická báseň

Třpytivou promenádou moudrých žen,
ňadry medem vonících, poezií dámských jmén,
vřelou náklonností, bezpečím tak naplněn,
že nechci, já nechci už vyjít ven.

Sen o Báře T.

Aspoň kousek ticha,
takových deset let,
někde daleko, někde u rybníka
a sestrojím stříbrný hvězdolet

Vlčí

Jak uniknout, když bozi mlčí
a tma se snáší do obočí.
Jak bez obav otevřít oči,

Sonet o práci

Nabídky a benefity, strategie plánování,
úkoly a kontroly a seznámení zaměstnanců
s pokyny shora, pro pár mastných žvanců
z Lidlu, z Penny, z Kauflandu, co Duše se jim brání.

Živá voda

Myslím sice na Paříž,
dálkou běží mi srdce,
kolem mě však těžká mříž
a mám svázané ruce.