Když vstávám, příslib Všeho se ještě vznáší.
V slunci komín svůj pruhovaný svetr svléká
a dívce ve výtahu, co etážemi se snáší,
pomalu vrací se ranní sklenice mléka.

Koupím si láhev J. Danielse,
tu medovou, co teď dělají,
lehnu si do lesa do krmelce
a dělat, že hvězdy mi mávají.

Ve snu dnes kolem kotníku
měl jsem plno stříbrných špendlíků
zapíchaných. A v koleni luční kobylky
zapouzdřené pozpátku až po zátylky

a jako obvykle auto bez brzd.
Aspoň jsem stočil kola k chodníku.
Ale při parkingu s kopce bez brzd
praskla osa a křísla mi do blatníku.

Už nezdá se mi o škole.
Zdá se mi o normálních divných věcech.
Jak se opíjím božolé
a dělám, že jsem v lese.

Psychoanalytická báseň

Třpytivou promenádou moudrých žen,
ňadry medem vonících, poezií dámských jmén,
vřelou náklonností, bezpečím tak naplněn,
že nechci, já nechci už vyjít ven.

Sen o Báře T.

Aspoň kousek ticha,
takových deset let,
někde daleko, někde u rybníka
a sestrojím stříbrný hvězdolet

Vlčí

Jak uniknout, když bozi mlčí
a tma se snáší do obočí.
Jak bez obav otevřít oči,

Sonet o práci

Nabídky a benefity, strategie plánování,
úkoly a kontroly a seznámení zaměstnanců
s pokyny shora, pro pár mastných žvanců
z Lidlu, z Penny, z Kauflandu, co Duše se jim brání.

Živá voda

Myslím sice na Paříž,
dálkou běží mi srdce,
kolem mě však těžká mříž
a mám svázané ruce.