Miluj mě, lásko,
máš kabát plný kapes
a rozesmátý obličej,
chyť mě za ruce,
polož si je, kam chceš,
máš kapsy tabáku a bílých krabiček.

Miluj mě navždy i teď ve snu,
chvíli stůj, než nás zavřou,
než toxikolog uzavře východy,
než koridory ponoří se pod hladinu.

Miluj mě ještě jednou,
jsi to pořád ty,
utíkej ven, já počkám,
najdu tě podle tvých malíčků,
miluj mě, než nasčítá se
tíha našich životů.

Živá voda

Myslím sice na Paříž,
dálkou běží mi srdce,
kolem mě však těžká mříž
a mám svázané ruce.

Zen

Slibuju, že nebudu už dál psát,
jenom v hlavě si básně nechám tkát.

Léto

Dědečkovy tři vzrostlé lípy
jsou obsypané květy.
Včely se střídají s čmeláky,
omámeně narážejí do oken.

Sonet pro EM

Kresli mi oázy za nocí z ebenu,
namaluj obrazy, kudy chodíš,
mysli si, že víc se nenarodíš;
nakresli savanu, fontánu z plamenů