Ledomodré ostrovy
snad otázkou ti napoví,
co jiným zřejmé je
a tobě utajené.

Vídáš se v nich,
prohlédáš, že netušíš,
co je sever a co jih
a srdcem se ti rozbuší

něco nesmírného v skrytu,
co je, není a přesto ví,
tu dálku hvězd, co sní
a v kouzlech mýtů,

ve vodách a kamení
podél tvých cest,
kde utrpení není,
necháš se jimi vést

do své krajiny,
kde bohové jsou dobří,
skví se v ranní modři,
kde jiné jsou tvé dějiny.

Tmavá perleti zář
konečně tě hřeje
a pohladí ti tvář,
třpytem čisté naděje

v objetí se ocitáš
těch zlatých očí,
oslepený nahmatáš
hebkou vlnu obočí

a řas, jak po dlouhé zimě
vroucí zašimrání
zlatých víček Bohyně
a modrých ledů tání.

Zen

Slibuju, že nebudu už dál psát,
jenom v hlavě si básně nechám tkát.

Léto

Dědečkovy tři vzrostlé lípy
jsou obsypané květy.
Včely se střídají s čmeláky,
omámeně narážejí do oken.

Sonet pro EM

Kresli mi oázy za nocí z ebenu,
namaluj obrazy, kudy chodíš,
mysli si, že víc se nenarodíš;
nakresli savanu, fontánu z plamenů

Husky & dívka

Velký šedý husky
s dívkou v bílém tričku
jdou teplým letním ránem,
slunce vychází,
je sobota.

Chtěl bych být J. M. Basquiat

Chci být trhanem a přesto slavným,
chodit bos na kávu pod kaštany.
Chci mysl i ruku, co pohybem plavným
nanáší skvostné vlny a jisté hrany.

Chci složité lebky s meridiány myšlenek
v čárách, linkách, zubaté, co chrlí kletby
i cítit se jako když z Čech přijedu do Huslenek,
na Moravu, kde do nebe člověk nejraději vzlét by.