Slyšel jsem pavoučí praskání,
jak stárly velké stromy,
co delfín pak letěl jsem oceány,
až patřil jsem daleko za obzory.

A bílá paže vinula se mi kolem ramen
delfína, co ocitl se v prachu měst,
jenž polibkem mi v ústa skryje
v modři očí, smaragdech mořských panen,
svaté jméno Andulie
polibkem jak básní hvězd.

Psychoanalytická báseň

Třpytivou promenádou moudrých žen,
ňadry medem vonících, poezií dámských jmén,
vřelou náklonností, bezpečím tak naplněn,
že nechci, já nechci už vyjít ven.

Sen o Báře T.

Aspoň kousek ticha,
takových deset let,
někde daleko, někde u rybníka
a sestrojím stříbrný hvězdolet

Vlčí

Jak uniknout, když bozi mlčí
a tma se snáší do obočí.
Jak bez obav otevřít oči,

Sonet o práci

Nabídky a benefity, strategie plánování,
úkoly a kontroly a seznámení zaměstnanců
s pokyny shora, pro pár mastných žvanců
z Lidlu, z Penny, z Kauflandu, co Duše se jim brání.

Živá voda

Myslím sice na Paříž,
dálkou běží mi srdce,
kolem mě však těžká mříž
a mám svázané ruce.